Aktuality

Transformace psychiatrické péče postupuje pomalu

Jaké mají možnosti lidé s psychiatrickým onemocněním v našem kraji a co by se mělo v budoucnosti měnit? To byly v Domově na hradu Rychmburk hlavní otázky setkání pracovní skupiny, která by spolu s Pardubickým krajem měla připravit koncepční plány pro rozvoj této péče a její modernizaci v kraji. Jednání se účastnili zástupci kraje, sociálních a zdravotnických zařízení a neziskových organizací, které o tyto klienty pečují.


„Toto téma se samozřejmě týká i Pardubického kraje, protože zřizuje jak nemocnice akutní péče s psychiatriemi v Pardubicích a ve Svitavách, tak nemocnice následné péče s psychiatrickým pracovištěm v Žamberku a také sociální zařízení pro pacienty s psychiatrickými problémy, kteří nejsou schopni zcela samostatného života, a to právě v Domově na hradu Rychmburk,“ uvedl radní pro sociální péči a neziskový sektor Pavel Šotola. „Pro část z těchto klientů je ale mnohem prospěšnější žít v komunitním bydlení, ať v bytech či domech, kde jim pomáhají pracovníci sociálního zařízení a případně i spolupracující neziskové organizace, a v tom se snažíme Domov na hradě Rychmburk podpořit,“ dodal.

Postupně z hradu do běžného typu bydlení

V současné době bydlí v Domově na hradu Rychmburk celkem 39 klientů, někteří s velkou potřebou ošetřovatelské péče. Je tu dokonce paní ve věku 104 let. „Část našich obyvatel ale už žije v takzvaném Integračním centru naproti hradu, kde je penzion se samostatnými byty a kde klademe důraz na sebeobslužné činnosti, a na hrad chodí pouze do aktivizační dílny,“ řekl ředitel Jakub Vávra a pokračoval: „Další klienti žijí bez problémů v bytech chráněného bydlení ve Skutči. Poté, co jsme si nemohli pronajmout domek v Hlinsku, hledáme ještě jiné lokality, které nebudou vzdálené od pracoviště odborného lékaře a případných možností sociální rehabilitace.“ Jedna z takových možností se nabízí ve spolupráci s firmou Ergotep.

Kapacita pardubické psychiatrie v nemocnici se zdvojnásobí

V Pardubickém kraji není umístěna ani jedna psychiatrická léčebna. Nemocnice Pardubického kraje ale počítá v nynějším plánovacím období Evropské unie s rekonstrukcí či dostavbou psychiatrického oddělení v Pardubické nemocnici, kde by se měl zvýšit počet akutních lůžek o dalších 25. To však nebude dříve než za 2–3 roky.

Služba má jít za člověkem

V rámci celostátní transformace psychiatrické péče by v České republice měla vzniknout síť Center duševního zdraví (CDZ). V Pardubickém kraji by mělo být v první etapě minimálně jedno, nejspíše v Pardubicích, podle možností financování by jich mohlo vzniknout do budoucna i více. „Je to služba, která by měla jít za člověkem podle jeho individuálních potřeb. Dnes je v nemocnicích mnoho lidí jen proto, že doma by neměli

potřebnou péči, nikdo by jim podle aktuálního stavu neupravil dávkování léků a podobně. To všechno mohou CDZ zajistit. Lidé propuštění z nemocnice by se měli dostat do terénních služeb právě prostřednictvím těchto center. Bohužel zatím stále čekáme na dohodu o jejich financování, o kterém se rozhoduje mezi Ministerstvem zdravotnictví a Ministerstvem práce a sociálních věcí,“ vysvětlil Petr Hejzlar, ředitel spolku Péče o duševní zdraví.

Velmi dobré zkušenosti s péčí o psychiatricky nemocné klienty má nezisková organizace Fokus Vysočina. Už více než dvacet let pomáhá lidem s duševním onemocněním, případně jiným handicapem, v posílení jejich samostatnosti a sebedůvěry. V Pardubickém kraji má svou pobočku v Hlinsku. Právě z tohoto města dojíždí za klienty na Rychmburk také několik dobrovolníků. „Když byla ta petice proti umístění klientů do domu v Hlinsku, říkala jsem si, že bych je chtěla sama poznat. Přihlásila jsem se, postupně si udělala i kurz sociálních služeb a moc ráda za nimi o víkendu jezdím. Je to pro nás vzájemné obohacení,“ prozradila svou motivaci na setkání s dobrovolníky v Hlinsku jedna z nich, Lada Pelikánová.

© 2004-2016 KDU-ČSL Pardubice, Veškerá práva vyhrazena — Realizace HezkéWEBY.cz
Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas.